Na oslavě Vlkových kulatin se tři účastníci prvního ročníku (r.1982) Doksů rozhodli, že letošní závod se pojede jako za starodávna, "kdo tam bude první" - v retro podmínkách. Bez presentace, bez čísel, bez pořadatelů, bez rozhodčích a časomíry, bez značení trasy. Objížďky uzavřených míst se musel každý naučit (bloudili jen dva). Počet účastníků byl stanoven na 15 lidí, abychom nebudili nežádoucí pozornost; téměř všichni, co Doksy jezdili už od začátku devadesátých let. Nakonec nás jelo 14, dle předpokladu se odhlásil pračlověk Budínský. Pořadí se dávalo dohromady v Doksech na terase kempu, časy, jak kdo si změřil. Tam následovalo vyhlášení, jen pokec a popíjení se konalo v restauraci na fotbalovém hřišti. Polovina zúčastněných pak nocovala v kempu. Podle nadšených reakcí cyklistů se tento krátký návrat do starých časů velice líbil (kromě mladého Mišáka, který tenkrát ještě byl na houbách). Za zmínku stojí, že konec závodu - nucená objížďka Žďáru - přinesl krásné lesní a kopcovité zpestření trasy, že budeme zvažovat zda tudy jezdit i v dalších ročnících. Pořadí závodu a reportáž z trasy bude brzy následovat.