Praha - Doksy podevatenácté.

Když jsme pro letošní Doksy stanovili oddělený start pro mladé amatérské závodníky s hobíky a pro zralé cyklisty věku veteránského i ctihodného, se ženami, předpokládali jsme, že to bude novinka jediná. Ve čtvrtek, posledního května 2001 se presentovalo 106 cyklistů, takže rozdělení závodního pole se ukázalo rozumným a většinou cyklistů i vítaným krokem k bezpečnějšímu závodění. Kromě běžné třiadvacítky domácích borců CKKV Praha se opět dostavily skupinky ze spřátelených teamů OTTIS Mělník, KPO, Jolly Klecany a také borci z České Lípy a dalších pražských spolků. Mezi amatérskými závodníky se očekával tuhý souboj špičkových teamů Protherm a Ultrasport Sensor (tam jsme pustili naši loňskou klubovou elitu...), jak je to k vidění na letošních závodech UAC. Jenže všechno bylo jinak.

Už při presentaci přišla druhá, neplánovaná novinka, pro Doksy něco atypického- déšť. Zatím to bylo jen takové májové opláchnutí zaprášených přileb a bicyklů. Pohled na oblohu sliboval něco většího. Když odstartovali mladíci, bylo zas sucho. Zralí cyklisté, se startem 10minut po nich, začínali být neklidní, když v dálce začalo hřmít a tmavnout obloha. Rozhodčí byl neoblomný, odstartovalo se přesně. V první i druhé skupině favorité nasadili ostré tempo a záhy přišly první úniky. Mezi mladými to šlo podle předpokládaného scénáře a amatérští vlčáci brzy odjeli většině hobíků. V druhé půlce pole se ti lepší snažili o totéž, jenže dvakrát už roztrhanou skupinu zastavily a znovu spojily stažené závory. První místo, které mělo promluvit do formování čela závodu byl kopec v Řepíně (32.km). Zde už měli převahu 3 z Ultrasportu proti jednomu z Prothermu. Vrchařská prémie mělnické cykloprodejny OTTIS byla vypsaná pro ctihodné cyklisty a jako vítěz sem vylétl R.Chládek z CKKV. V obou částech  závodu se tu skutečně utvořily silné skupinky, v té první bylo překvapivě málo mazáků, ostřílených Doksáků...

A pak to přišlo. Každý mi potvrdil, že něco takového na kole ještě nezažil, ti s horším zrakem se i báli o život. Čelo mladých se blížilo pod Romanov, čelo zkušených vjíždělo do Kokřínského údolí. Začal dvacetiminutový průjezd vodopádem, sem tam zpestřený krupobitím, silnicí změněnou v řeku, s viditelností pár kroků, člověk tu vodu i dýchal. A přesto se jelo. Stále svižně. Málokdo sesednul a vyhledal úkryt. Vedoucí policejní vůz, vida tu spoušť, rychle se vzdálil kupředu, aby těm šílencům nepřekážel.Třináct let se tento závod pyšnil krásným počasím,teď nám to patron shora spočítal i s úroky...

Na horskou prémii Protherm na Romanově (57.km) první vyšplhal (ještě junior) P.Mráček, za ním již borci, co jeli o vítězství. Dva týmy se perou, další se smějí, k cíli proplouvala dvojka nezávislých nováčků- Blažek, Beneš s mazákem P.Svobodou. I toho ke konci setřásli a ve spurtu zvítězil J.Blažek, druhý byl P.Beneš, Petr Svoboda dojel podruhé na Doksech třetí.

Čelo hobíků-plašáků dojelo v hlavním poli a loňské prvenství uhájil náš Pepa Vejvoda. Dlouho spoléhal, že ve skupině vegetující borci Ultrasportu nejedou na Svobodu, až bylo málem pozdě. Ivan Divíšek s P.Pánkem mu doslova dýchali na záda.

To už nepršelo a vedoucí čtyřka staříků (jak naši půlku závodu nazval jeden z vlčáků) se řítila k cíli ve slibném čase, co sice nestačil na amatéry, ale lepším než zajel vítězný plašák byl. Nejlepší veterán Jirka Rameš ve spurtu "udělal" ctihodného Romana Chládka, který kousek před cílem vytrhnul nohu z pedálu. I druzí v kategoriích- V.Hrachovina a M.Tuček by plašáky pokořili. Na třetích místech dojeli- náš veterán I.Kavula a loňský šampion ctihodných P.Líbal. Že se naše půlka závodu neflákala dokazuje i fakt, že vítězná žena, Hana Ebertová zajela lepší čas, než neúspěšný obhájce loňského vítězství M.Studenovský...

Do cíle nakonec přijelo 87 promočených závodníků, bohužel po pádu na mokrých  kolejích nedojel nestor závodu Bohouš Cirkovský (ročník 1929). Většina vydržela v kempu v Doksech až do slavnostního vyhlášení, díky sponzorům bylo i dost  oceněných. Pak už zůstali jen ti opravdoví nadšenci, letos nás déšť trochu zchladil, takže posezení nebylo tak hlučně bujaré, leč stejně do nadrána. A ty mikrosouboje odvěkých rivalů (typicky- Vlk president CKKV versus ctihodní z OTIIS Mělník, letos vedení nadupaným Vláďou Hamerníkem) se zase rozjížděly naplno... Pivo, fernet, whisky, šampus, vše nakonec vyšumělo a jak Bugno Nebeský s Tomem Vitáčkem noc uzavírali, v chatkách se probouzeli první spáči, aby se vydali zpět k domovům...

Všichni, kdo letos prošli tou slotou zasluhují nesmírné uznání, ať už byli mezi šampiony, nebo se trasou prokousávali 3 hodiny. Něco takového se nezažije často. Díky za vaše díky za hezký závod, příští, jubilejní 20.Doksy chceme mít velkolepé, přijeďte...

A ještě předtím na další klání, třeba na Kondora.