Amatérská cyklistika občas hodně bolí...
aneb Praha - Doksy poosmnácté.

Samozřejmá byla účast 24 domácích členů CKKV, průlom do historie udělala i první žena v barvách klubu- Ivetu Svobodovou jsme motivovali, aby vyburcovala manžela Petra k navázání na jeho loňské monstrózní výkony, které zatím čekáme...Přišli i naši věrní plašáci, čistí hobíci, páteř rannějších ročníků i nedávno vylíhnutí mladíci žhaví do závodění.

Ve čtvrtek 25.května v 15:21 hod. se k Doksům rozjelo 127 cyklistů!!! Po nabádání ředitelky závodu k opatrnosti a rozumnému tempu aspoň na začátku, opravdu rozumně. Dlouho to nevydrželo. Sám se na "svých Doksech" řadím dopředu. Tak jsem po pár km vedle sebe zaslechl mladé suverénní amatérské závodníky - takhle se pojede až do cíle, nebo už se smí zrychlit? Za okamžik se jelo k padesátce. A za další chvíli hodně cyklistů poznalo, jak bolí amatérská cyklistika... Spadlo to na naprosto rovném, přehledném úseku silnice a vpředu, mezi mladými suverény. Proto to postihlo tolik borců. Naši věrní plašáci v tom nejeli, ti už byli pozadu, "vydření" z toho tempa. Kromě těch, co to odnesli nejhůře, v nemocnici, zle potlučení, podření, se zničenými koly, bylo i pár zážitků k zasmání. Náš smolař Roman Chládek, když ležel na silnici a kola ho přejížděla, trhala mu dres, z lahve mu vytékalo pití a ta přejíždějící kola mu vymačkala drahocenné carbosnacky do kapsy. A pak sjížděj čelo, odřený, nasucho a bez energie, třebaže jasný favorit ctihodných padesátníků.

Vida tu Sodomu za sebou, vyřešil to Severočech Jakub Svoboda okamžitým únikem a přes 30 km si to kalil sólojízdou v čele, leč do cíle s tím nemohl vydržet. Vždyť vítěz z CKKV byl naposledy v 95. roce, s letošním kádrem (vedoucí borec v 1. i 2. divizi UAC, to už je něco) jsem klukům povolil pouze vítězství!

Ale než k tomu došlo: Neobvykle mnoho cyklistů si letos užilo i druhou bolest, tolik vzdechů na křeče v končetinách jsem dlouho neslyšel. Počasí bylo tradičně krásné (naposledy přece při závodě pršelo v roce 87, předtím v roce 83!), ne však ideální, značné dusno přímo užíralo soli v tělech. Když už se jako účastník všech ročníků probírám historií, dodatečně odpovídám na otázku šéfa UAC Petra Škrabal - často-li to na Doksech padá? Tak moc zas ne, letos to bylo největší, v 98. o něco menší, v 93. ještě menší a když poprvé v 82. legendární brutální cyklista Švůger smetl dva jezdce ze silnice, bylo to 40% účastníků závodu!

Vrátím se na Romanov, už tam se obvykle rýsovalo pravděpodobné pořadí v cíli. Naše nejžhavější železo nezklamalo. Na kopci i v cíli v Tachově byl první Martin Studenovský, vítěz z CKKV po pěti létech!!! Na 2.pozici, těsně poražen dojel sólista Jakub Svoboda, 3.P.Zahrádka. Také kategorii plašáků vyhrál náš Pepa Vejvoda, jen těsně před turnovským Laššem. Předpokládaným vítězem nelicentovaných veteránů čtyřicátníků se stal J.Rameš s dostatečným náskokem před naším J.Hanzlem - třetí bedna pro CKKV. A jsem u nás, ctihodných nadpadesátníků - závodilo neuvěřitelných 31 borců, mezi nimi Bohouš Cirkovský se sedmdesátkou na krku, jel Doksy poosmé a zase nebyl poslední! Vyhrál P.Líbal před P.Šormem a Hrachovinou- všichni dojeli v jedné skupině. Favorit R.Chládek je nedojel, je jasné proč. Ženám kralovala Lenka Sýkorová, Lenka Sinecká jí po létech triumfů musela přenechat trůn. Chyběla nám nestorka Daniela Kunzová, určitě se zase vrátí...

Před a při vyhlašování v kempu v Doksech bylo trošku zmatků, trochu smutku u těch, co byli postiženi lehkomyslností suverénů, pak se vše rozjelo jak má být, šampioni byli odměněni, zvážili jsme nejtěžšího cyklistu (letos vážil 98kg) a předali mu kalorickou bombu (pečený bůček), ceny byly i pro nestory obou pohlaví jakož i pro nejvěrnějšího účastníka, to už se většina cyklistů bezmezně radovala, že to mají v pohodě za sebou, už zas se hrozilo, kdo komu to příště nandá. Jídla a pití bylo dostatek, ti povinovaní pomalu odjížděli, ti, co to prožívají více se srazili k dlouhým stolům a zas se jela velká cyklistika. To už neteklo jen pivko, už se přitvrdilo, jak to k této akci patří. A teprve po půlnoci se šampioni (to už jsme jimi byli všichni) ukládali do chatek a ve snu to opět odšlapali až do Doksů.

První díl seriálu máme tedy za sebou, díky hojné účasti jsme nasbírali i hodně bodů. V druhém díle - maratonu Kondorovi by to mělo být zase bodově hojné, těšíme se....

Ahoj Vlk Konůpka

Organizační team závodu: Jarmila Zárybnická - ředitel závodu, Vl.Konůpka - koordinátor, zprac.výsledků Vlastimil a Jana Škarytkovi, Zdena Kornhäuserová - rozhodčí, p.Hospodka, pí Videmanová, L.Kokta, V.Roule, P.Konůpka, M.Kupsa, p. Cirkovský, policie Praha-východ a policie Mělník - zajištění trasy.
Autoři trasy: Vl.Konůpka, Jar. Hanzl a Jiří Velíšek.